CHOVATELSKÁ STANICE ALDEBRIJE

"Žekni, že mě miluješ"

Stafordširský bulteriér

     Stafordšírský bullteriér

 

 

FCI:

Patří do skupiny III. – Teriéři, sekce 2 – Vysokonozí

Povaha:

Vyniká bezmeznou odvahou a houževnatostí, je statečný, nebojácný, inteligentní, poslušný, laskavý, zejména k dětem, a naprosto spolehlivý. Má nebývale vyvinutý smysl pro humor, je veselý, vždy ochotný zúčastnit se jakéhokoli „bláznivého“ počínání. Nikdy nezkazí žádnou legraci. Je přítelem všech lidí, pouze někdy si udržuje jistý odstup od úplně neznámých či podezřelých osob, ale jinak se s potěšením seznamuje s novými lidmi i psy. 

Není snad lepšího psa k dětem. Miluje je a ony si ho zamilují stejně jako ostatní členové rodiny. Cítí se být právoplatným a plnohodnotným členem society a skutečně šťastný je jen tehdy, když je mu to umožněno. Držet ho trvale ve venkovním kotci, kde psychicky strádá, může pouze ten, kdo pro něho nemá vůbec pochopení.

Výchova:

V raném věku řádně socializovaný s. b. je přítelem a kamarádem ostatních volně v domácnosti držených mazlíčků (pets). Přes tyto vynikající vlastnosti potřebuje majitele, který je skutečným vůdcem smečky, neústupným a počínajícím si za všech situací konzistentně. Jinak má s. b. „z lásky k rodině-smečce“, která podle psích zákonů nemůže existovat bez schopného vůdce, tendenci ujmout se α-pozice sám, což znamená, že se jeho poslušnost podstatně zhorší a stane se bojovnějším vůči jiným psům i nedůvěryhodným osobám. Jde o projev přirozeného instinktu psovité šelmy zabránit rozvratu smečky, do níž náleží a jejíž existence je základní podmínkou přežití. 

  1. b. tudíž nepatří do rukou každého, koho svými unikátními vlastnostmi i zjevem zaujme. Lidé nedůslední, nerozhodní, často měnící své požadavky, váhaví a bez přirozené autority by se měli poohlédnout po jiném plemeni. I když je nesporně potomkem zápasnických psů, jeho pověsti značně škodí, že bývá často laiky počítán mezi tzv. „bojová plemena“. Řádně socializovaný a vychovaný s. b. není v žádném případě agresivní, a to ani vůči lidem, ani vůči jiným psům.

Stavba těla:

Je to hladkosrstý, dokonale vyvážený a na svou velikost velice silný pes. Těl. hmot. činí u psů asi 12,5 – 17 kg a u fen asi 11 – 15,5 kg. Požadovaná koh. výš. se pohybuje v rozmezí 35,5 – 40,5 cm.

Hlava je krátká, mozkovna hluboká (vysoká) a široká. Žvýkací svaly jsou mocně vyvinuté, což způsobuje vyklenuté líce a zdůrazňuje šířku hlavy. Čelní sklon (stop) je srázný, čenichová partie má být krátká, nos černý.

Čelisti jsou silné, zuby velké. Žádoucí je dokonalý, pravidelný a úplný nůžkový skus, šest hornočelistních řezáků těsně překrývá šest dolnočelistních, přičemž obojí jsou kolmo zasazené v čelistech. Pysky mají být ostře řezané a těsně přiléhají k čelistem a zubům. 

Oči jsou okrouhlé a středně velké, uložené tak, že směřují přímo vpřed. Přednost se dává tmavě zbarveným, ale jejich barva může také odpovídat barvě srsti. Okraje očních víček jsou tmavé. 

Ušní boltce mohou být dozadu složené (tzv. tvaru růžového lístku) nebo do stran klopené a nemají být ani příliš velké, ani těžké. Dopředu klopené nebo vztyčené ušní boltce jsou krajně nežádoucí.

Krk je svalnatý, spíš krátký, ostrých obrysových linií. Směrem k plecím se rozšiřuje. Trup musí být tzv. pevně svázaný (relativně krátký a statný). Horní linie těla má být vodorovná, hruď zepředu široká, hrudník hluboký, tvořený patřičně klenutými žebry, mocně osvalený, plynulých obrysových linií. 

Ocas má být středně dlouhý, nízko nasazený, směrem ke špičce se zužuje. Bývá nesen spíše dolů, neměl by být příliš zakroucený, ale může být mírně zahnutý jako táhlo staré pumpy.

Hrudní končetiny jsou rovné, pevných kostí, v postoji spíše dále od sebe (postoj má být dost široký). Lopatky jsou přiměřeně šikmo uložené, lokty nesmějí být volné, zápěstí by neměla vykazovat ani náznaky ochablosti (být tzv. prošláplá), tlapky mohou být jen mírně vybočené. Pánevní končetiny jsou dostatečně osvalené, kolena náležitě zaúhlená, hlezna nízko nad podkladem. Tlapky mají být středně velké, silné, s pevnými nášlapnými polštářky. Drápy jsou u jednotně zbarvených jedinců černé.

Pohyb je volný, energický, hbitý a přitom úsporný. Končetiny jsou v akci jak při pohledu zepředu, tak zezadu rovnoběžné se střední svislou podélnou rovinou těla. Pánevní musejí být zdrojem vydatné dopředné hnací síly (odrazu).

Osrstění je krátké, hladké, přilehlé. Zbarvení může být jednotně červené, plavé, bílé, černé nebo modré, strakaté (kterákoli z těchto barev s bílou), žíhané jakéhokoli odstínu nebo žíhané jakéhokoli odstínu s bílou. Pouze černo-tříslové nebo játrově (čokoládově) hnědé je krajně nežádoucí.